Věda a technikaPRO ZVĚDAVÉ HLAVY
← Všechna vydání

Vydání 018 ·

Ataraxos: proč počítač vyhrál Stratego, i když neviděl soupeřovy figury

Jak rozhodovat, když je druhá strana vidět, ale její síla zůstává skrytá? Nová recenzovaná práce v Nature zveřejněná online 30. září 2026 popisuje systém Ataraxos pro hru Stratego. Stejný výsledek byl ovšem veřejný v preprintu už 10. listopadu 2025; novinkou není včerejší partie, nýbrž časopisecké vydání.[1][2][3]

Začít číst ↓Přejít k videu →

01 / Umělá inteligence Recenzované vydání staršího preprintu, 30. září 2026

Ataraxos: proč počítač vyhrál Stratego, i když neviděl soupeřovy figury

Ataraxos se učí z vlastních her a během partie prověřuje možné skryté desky. Proti čtyřnásobnému mistru světa zaznamenal 15 výher, jednu prohru a čtyři remízy. Jde o herní test, ne hotový nástroj pro řízení skutečných konfliktů.[1]

Ilustrační fotorealistická stolní strategická deska s řadami nerozlišených červených a modrých figurek; nejde o skutečnou partii Stratega ani přesnou desku experimentu.
Ilustrační vizualizace vytvořená v Higgsfield; skutečná partie ani změřené údaje z ní nejsou odvozovány.

Co se skrývá na druhé straně

Ve Strategu jsou soupeřovy hodnosti do střetu skryté. Když se neznámá figura pohne na volné pole, víme alespoň, že není bombou. Její přesná hodnost může zůstat tajemstvím. Následující ilustrační deska zobrazuje jen vybrané figury na poli 10 × 10 se dvěma neprůchozími jezery; nikoli skutečný zápas či číselné výstupy systému.[1]

Ilustrační deska 10 krát 10, dvě neprůchozí jezera a neznámá figura, jejíž jednopolový pohyb na sousední volné pole vylučuje bombu, nikoli určuje hodnost.
Pohyb dává pravidlové vodítko; schéma není záznam partie ani pravděpodobnostní výstup Ataraxosu. Kliknutím otevřete větší verzi.

Jak funguje učení a hledání

Ataraxos kombinuje dvě propojené části pro počáteční rozestavení a tahy, naučené při hře proti sobě. Model skrytých informací se ze self-play dat učí typy protivníkových figur. Při rozhodování o tahu vytváří možné verze desky a prověřuje kandidátní pokračování, aniž by tvrdil, že znal skutečnou skrytou pozici.[1]

Schéma tří kroků: vlastní partie, odhad figur a zkouška možných tahů během rozehrané hry.
Schéma jednotlivých rolí v algoritmu; nejde o zobrazovací rozhraní autorů.[1] Kliknutím otevřete větší verzi.

Výsledek a hranice srovnání

Dvacet partií proti Pimu Niemeijerovi během tří týdnů: 15 výher systému, jedna prohra, čtyři remízy. Tréninkovou cenu autoři pouze odhadují pro odlišné historické běhy; výsledek není přímým zápasem s DeepNash ani důkazem obecné nadřazenosti v každém prostředí.[1]

Tři vodorovné sloupce popisují bilanci z dvaceti partií proti Pimu Niemeijerovi: 15 výher Ataraxosu, jedna prohra a čtyři remízy.
Skutečná publikovaná bilance jedné série, nikoli univerzální úspěšnost systému.[1] Kliknutím otevřete větší verzi.

Závěr patří recenzované publikaci 30. září, nikoli novému zápasu téhož dne. Jiné hry se skrytými informacemi ukazují příslib metody, ale použití mimo hru vyžaduje další důkazy a kontrolu rozhodnutí.[1][2][3]

Zdroje a původ této zprávy ↓

Schéma hry se skrytými figurami a pravidlovým vodítkem po pohybu neznámé figury.
Vysvětlující schéma. Schéma hry se skrytými figurami a pravidlovým vodítkem po pohybu neznámé figury. Kliknutím otevřete větší verzi.

Zdroje a časový kontext

Datum zprávy: 30. 9. 2026. Nature publikoval recenzovanou práci 30. září 2026; starší preprint odevzdán 10. listopadu 2025. Zpráva MIT vyšla 30. září 2026; srpnová demonstrace proběhla už v roce 2025.[1][2][3]

Zpět na obsah ↑

Vydání také obrazem

Pusťte si celý příběh.

Přehrávač YouTube se připojí až po vašem kliknutí. Tím se mohou předat údaje službě YouTube; do té doby se žádný externí přehrávač nenačítá.

Otevřít video přímo na YouTube ↗
Náhled videa: Ataraxos: proč počítač vyhrál Stratego, i když neviděl soupeřovy figury

Na závěr

Dobrá odpověď otevírá další otázku.

Ne všechny příběhy jsou ve stejné fázi. Některé už prošly experimentem, jiné čekají na přístroj, který je dokáže otestovat. Právě tento rozdíl stojí za to mít na paměti.

Zpět do archivu →